Potravinová intolerance či alergie? Jaký je v tom rozdíl?

V dnešní době se stále častěji setkáváme s pojmy potravinová intolerance a potravinová alergie. Laik by si mohl myslet, že mezi nimi není rozdíl, že jde o jednu a tutéž věc. Pravda je však taková, že se jedná o dva separátní druhy zdravotních potíží – liší se příčinou, příznaky i způsobem léčby.

Patříte k těm osvíceným, kteří tyto rozdíly umí identifikovat?

Pokud ne, tak bez obav, protože v tomto textu si na intoleranci i alergii posvítíme. Příjemné čtení.

Intolerance je nenápadnější

Začněme intolerancí, kterou také označujeme i jako potravinová nesnášenlivost. Už z názvu umíme identifikovat, že jde o takovou reakci těla, která je zamítavá. Organismus si „nerozumí“ s přijatou stravou (nebo nějakou její složkou), trávicí trakt ji neumí zpracovat a jídlo efektivně rozložit a vstřebat. Nejčastěji je tak z důvodu chybějících chemikálií, resp. enzymů. Tělo si ovšem při kontaktu s potravinou, resp. její složkou nevytváří žádné protilátky.

Potravinová intolerancia, či alergia_a

Organismus tehdy reaguje různými obrannými reakcemi, které se nejčastěji projeví nevolností, průjmy, nadýmáním, plynatostí, nepřirozenou únavou, křečemi, slabostí či zácpou, ale také formou akné, migrén, nespavostí či hyperaktivitou. I když se jedná o nepříjemné příznaky, v 99% případech nejsou fatální a člověk s potravinovou intolerancí není v přímém ohrožení života. To je zřejmě nejzásadnější rozdíl oproti alergii.

Přesto umí být potravinová intolerance zákeřná a nenápadná. V první řadě jsou její symptomy univerzálnější a člověk je tak snadno může přisoudit jiným chorobným projevům. A to se týká i lékařů. Jelikož příznaky nesnášenlivosti jsou charakteristické i pro jiné zdravotní komplikace, její identifikace a návrh protiopatření mohou být náročné.

Intolerance se také zvykne projevit později (io několik dní) a pouze při větším množství zkonzumované problematické potraviny. V kombinaci s rozptýlenými symptomy jde opravdu o nepříjemného protivníka.

Svítá však na lepší časy. Zatímco potravinové alergie jsou známy už celá desetiletí o intolerancích se ve větším začalo mluvit až v poslední době.

Co to znamená?

Že nesnášenlivosti potravin a jejich složek se věnuje mnohem větší prostor, než v minulosti. Čili i řešení je k dispozici více, probíhají intenzivní výzkumy a člověk s potravinovou intolerancí dokáže plnohodnotně fungovat, upraví-li svou životosprávu. O tom si více povíme níže, pojďme se podívat na různé druhy nesnášenlivosti.

Jaké druhy potravinové intolerance známe?

Existuje několik typů potravinové intolerance, nové druhy se objevují iv současnosti – což souvisí s tím, že teprve v poslední době se tomuto problému věnuje více prostoru. Je však několik kategorií nesnášenlivosti, které jsou o něco frekventovanější.

Konkrétně to jsou tyto:

- intolerance laktózy – jedná se o částečnou nebo úplnou neschopnost organismu rozložit mléčný cukr, laktózu. Tuto roli má ve střevech na starosti enzym laktáza, který však jedincům s touto intolerancí chybí. Při konzumaci mléčných potravin se nejčastěji projevuje nadýmáním, průjmem, zvracením. Často je zaměňována s alergií na mléko, kterou si také ještě stručně vzpomeneme.

- histaminová intolerance – v tomto případě se v těle hromadí histamin, protože mu chybí enzym diaminooxidáza. Výsledkem je chronická zácpa, resp. průjem, únava, bolesti hlavy, nepříjemné svědění či tok z nosu. Má výrazný dopad na jídelníček postiženého člověka, který by si měl odepřít například i několik mléčných výrobků, luštěnin, ořechů, uzenin, vajíčka a další potraviny.

- celiakie – nazývaná také intolerance na lepek, resp. lepek. Tělo neumí tuto směs bílkovin zpracovat a projevuje se podobně jako další nesnášenlivosti – trávicími potížemi a slabostí, ale také opožděným pohlavním vývojem či narušením psychiky. V současnosti je neléčitelná a lidé trpící celiakou musí konzumovat výhradně bezlepkovou stravu.

Jak žít s potravinovou intolerancí?

Dá se vyslovit univerzální pravidlo – člověk s intolerancí by se měl vyhýbat problémové potravině (resp. její složce) a bude se mu žít lépe. Pro mnoho lidí by to ale mělo likvidační následky pro jídelníček. Existují tedy i některé alternativy, kterými lze tuto ztrátu alespoň částečně kompenzovat. I to ovšem pouze v závislosti na intenzitě a druhu intolerance.

V první řadě je třeba poznamenat, že je velmi důležité poradit se s odborníkem, což v praxi znamená vašeho všeobecného lékaře, resp. alergologa. Ten vás informuje o všech podstatných náležitostech a rizicích a umí vám pomoci i při sestavování jídelníčku. To dokáže i zkušený nutriční poradce. Je také důležité eliminovat potenciálně vážnější příčiny zdravotních komplikací. Možná se nejedná o potravinovou nesnášenlivost, ale o něco horší. Opatrnosti nikdy není dost.

O stoprocentní léčbě v případě intoleranci lze mluvit jen těžko, spíše se jedná o zjemňování nepříjemných příznaků. Toho lze dosáhnout primárně vyhýbáním se potravinám, které je způsobují. Toto je nezpochybnitelná pravda především v případě celiakie, na kterou platí výhradně přísná bezlepková dieta.

Částečně jsou na tom lépe jedinci s histaminovou, resp. laktózovou intolerancí. V obou těchto případech existují na trhu výživové doplňky, které podporují tvorbu chybějícího enzymu. Tělo tak snáze zpracovává problematické potraviny. Vždy je však důležité mít vše zkonzultované s medicínskými odborníky, na to pamatujte.

Potravinová intolerancia, či alergia_b

Potravinová alergie je rychlejší, údernější a nebezpečnější

Jak jsme již zmiňovali, o potravinových alergiích veřejnost ví už dekády. Jednodušeji se tedy popisují jejich příčiny a příznaky.

Alergie je přímá reakce imunitního systému na přijatou potravu. Tělo nějakou její složku (bílkovinného charakteru) vyhodnotí chybně jako hrozbu a začne produkovat protilátky, univerzálně označované jako IgE – imunoglobin E. Spektrum reakcí je opravdu široké, mezi nejčastější patří vyrážky, otok jazyka, zvracení, bolesti břicha a křeče, k těm závažnějším i pokles krevního tlaku, dušení se, ztráta vědomí a v nejextrémnějších případech až smrt.

Jak je vidět, alergie je o dost intenzivnější, než potravinová intolerance. Její účinky jsou navíc rychlé, obvykle se projeví již do hodiny po jídle, nezřídka i dříve – mluvíme o minutách, někdy dokonce až vteřinách. Mohou vyústit až do život ohrožujícího stavu (tzv. anafylaktický šok), proto je důležitá okamžitá pomoc (viz níže).

Nejčastěji jsou potravinové alergie na různé ořechy, mléko a mléčné výrobky (zmíněná alergie na mléko – aktérem je mléčná bílkovina), ryby, pšenici, ale také různé druhy ovoce a další typy potravy. Důležité je opět vyjádření lékaře, alergologa. Ten přesně identifikuje problematickou složku. Alergie bývají specifičtější a často jsou vázány pouze na jeden druh potravy, zatímco intolerance obvykle zahrnují celé spektrum.

Potravinová intolerancia, či alergia_c

Ideální prevencí alergií je naprosto se vyhýbání problematickým potravinám. Bez výjimky. Tady už jde o život, zvláště pokud člověk nezná intenzitu své potravinové alergie. Jde v podstatě io jedinou formu „léčby“, která ale příznaky neodstraní. V současnosti na trhu nejsou dostupné medikamenty, kterými by se alergie dala zcela odstranit.

Pokud už dojde k nejhoršímu a u člověka se vyskytne anafylaktický šok, je třeba bezprostředně vpíchnout mu injekční epinefrin do stehenního svalu a okamžitě volat záchrannou službu! Na mírnější formy alergických příznaků existují také léky na předpis, které člověk užije v případě podezření na imunitní reakci.